Proč být bohatý?

in #tematydnelast year

Téma týdne "bohatství" mě přimělo k tomu, abych se zamyslel. Jsem bohatý? Podle mě ne. Bohatého člověka si představuji jinak. Ale na druhou stranu:

  • mám střechu nad hlavou, do které neteče
  • mám pitnou vodu, teplo, plyn, elektřinu a nemám problém to všechno zaplatit
  • mám běžné domácí spotřebiče, ledničku, pračku, sporák, televizi, telefon
  • mám počítač s připojením k internetu
  • mám každý den teplé jídlo
  • můžu každý rok na dovolenou do zahraničí
  • mám auto i kolo
  • nemám problém s neočekávaným výdajem, když se mi něco z toho pokazí

Dalo by se říct, že po materiální stránce mám docela pohodlný život. A když tak o tom přemýšlím, nemám ani až takový důvod být několikanásobně bohatší. Proč? Abych si místo oktávie mohl koupit desetkrát dražší luxusní vůz a platil desetkrát víc za jeho provoz? Abych místo domku v řadovce mohl bydlet ve vile s pětihektatovým parkem a platil stokrát víc za její provoz?

Když tak o tom uvažuju, větší bohatství znamená i větší náklady. A odměnou je co? Pohodlnější život? Nesním deset řízků místo jednoho. V sedačce za dvěstě tisíc se nebudu cítit desetkrát lépe, než v sedačce za dvacet. Má smysl koupit sedmdesátipalcovou televizi místo dosavadní šedesátipalcové? Vyseru se do zlaté mísy líp, než do keramické? Mohl bych procestovat celý svět, ale i to jednou omrzí. Totiž to bohatství, myslím tím opravdu extrémní bohatství, to je něco, co člověk samotný až tak moc neužije. Pak nastupují ušlechtilejší formy utrácení: sponzorství, charita, mecenášství.

O tom, co bych dělal, kdybych v Eurojackpotu vyhrál třeba několik set miliónů, jsem taky nedávno snil. Pár (desítek) miliónů bych si nechal na pohodlné dožití. Za zbytek třeba nechal zrekonstruovat jednu historickou památku v našem městě, která zatím beznadějně chátrá, protože pro ni není využití, a peníze bez návratnosti do ní nikdo dávat nechce.

Já jsem byl vychovaný v poměrně skromných poměrech. Je příjemné, když člověk nemusí otáčet každou korunu. Je příjemné, když nemusí přemýšlet, jestli pozvat rodinu na večeři do restaurace nebo raději koupit dítěti boty, ale takové "bohatství" by mi stačilo. I když na druhou stranu myslím, že jsem dost rozumný na to, abych se z náhlého extrémního zbohatnutí nezbláznil (ostatně to nečekané zbohatnutí asi ani nehrozí).

DSC_0111.jpg

Sort:  

Díky za článek. Pěkně napsáno sdílím to s tebou. Oproti většině lidí na zemi se máme skvěle!