Small jammer / malá rušička
I work in research and I will now present one of my successfully completed tasks to you.
I was recently faced with an interesting problem. A fellow scientist asked me to build a device, a kind of jammer, which would be able to demonstrate to his colleagues the difference between shielded and unshielded cables in a measuring chain.
Designing such a device was not a big problem for me. I remembered the beginnings of radio, spark telegraphy, the spark transmitters of Messrs. Marconi and Popov, and the electromagnetic interrupter called Wagner's hammer. This interrupter was the right thing.
Its principle is simple. We can find it in a direct current bell, for example. It is an electromagnet in series with a contact that opens when the armature of the electromagnet is pulled. By opening the contact, the current flowing through the electromagnet is interrupted, the armature falls off and the current in the circuit is restored. The electromagnet opens the contact again and the process repeats itself periodically. This causes the armature to oscillate and sparks jump in the contact. These are then a source of broad-spectrum interference and high-frequency oscillations spreading to the surroundings of this spark gap.
To construct the Wagner hammer, I used a beautiful-looking relay used in historical switchboards.
Its normally closed contact was ideal for this use.
To increase the range of the interference waves, I equipped it with a short wire connected to the contact as an antenna.
A massive button that switches the power supply from a small lead battery must also be included.
So, good luck with the interference!
Fotos down.
Czech:
Pracuji ve výzkumu a jeden z mých úspěšně splněných úkolů vám teď představím.
Nedávno jsem byl postaven před zajímavý problém. Kolega vědec mě požádal, abych sestrojil nějaké zařízení, jakousi rušičku, kterou bude moct demonstrovat kolegům rozdíl mezi stíněnými a nestíněnými kabely v měřícím řetězci.
Navrhnout takové zařízení pro mě nebyl velký problém. Vzpomněl jsem si na počátky radia, na jiskrovou telegrafii, na jiskrové vysílače pánů Marconiho a Popova a na elektromagnetický přerušovač zvaný Wagnerovo kladívko. Tento přerušovač byl to pravé.
Jeho princip je jednoduchý. Najdeme ho třeba ve zvonku na stejnosměrný proud. Jedná se o elektromagnet v sérii s kontaktem, který rozepne při přítahu kotvy elektromagnetu. Rozpojením kontaktu se přeruší proud tekoucí elektromagnetem, kotva odpadne a proud obvodem se obnoví. Elektromagnet opět kontakt rozpojí a děj se periodicky opakuje. Dochází tak ke kmitání kotvy a v kontaktu přeskakují jiskry. Tyto jsou pak zdrojem širokospektrálního rušení a vysokofrekvenčních kmitů šířících se do okolí tohoto jiskřiště.
Ke konstrukci Wagnerova kladívka jsem využil krásně vypadající relé používané v historických rozvaděčích.
Jeho rozpínací kontakt byl ideální pro toto použití.
Aby se zvýšil dosah rušivých vln, vybavil jsem ho krátkým drátem zapojeným ke kontaktu jako anténou.
Nesmí chybět ani masivní tlačítko spínající napájení z malé olověné baterie.


Tak rušení zdar!

To by mohlo být docela dobré jiskřiště pro pokusy s Teslou :-)
To jistě. Daly by se s tím dělat různé pokusy. Třeba vytvářet vysoké napětí :-)
Nebo vyrobit hračku Vyděržaj pioněr. Tedy kolego :-)
Zní to "lákavě". Mám však trochu obavy ze vznikajícího ozónu.
Toho moc nebude. Není nic cítit. Teslův transformátor by se dal dobře řídit i polovodičovým měničem nebo výkonovou elektronkou.
Teslovi by se v dnešní době otevíraly velké možnosti.
O řízení až tak moc nejde. Spíš o "nabuzení". Tyristor sice "sepne" obvod ale neudělá "tvrdé" napětí.
Jj, zdroj musí být tvrdý.
Jinak zajímalo by mě, jak probíhal tvůj experiment s Teslovým přijímačem zářivé energie... Jestli dával něco použitelného na výstupu.
Bez "vyladěné" antény a jiskřiště dával běžně 24V. Po vyladění a přes trafo bych si na to sáhnout nechtěl :-)
Zajímavé. Jistě by našel nějaké praktické využití. Otázkou je, nakolik by byl bezpečný. Hlavně před bouřkou...
Je to lepší než fotovoltaika. Funguje to i za tmy :-).
Nějakou "bezpečnostní výhybku" by to ale chtělo. Nevím, jak se to povedlo, ale jednou mi "shořel" kondenzátor a to měl vydržet 400V.
Chtělo by to kondenzátor přemostit bezpečnostním jiskřištěm, taková jsou třeba na trolejových vedeních u vlaku.
Napětí může být vysoké. Otázkou je, jaký proud, potažmo jaký výkon je schopno zařízení dodat.
No, "utáhlo" to 5W žárovku. Pohořel jsem hlavně na izolaci. Takže anténu i zemění nejspíš zalít do pryskyřice.
"Výkon" si prostě "naklepeš". Záleží na typu jiskřiště. Ampéry jsou stejně jen nějaký počet zkratů za určitý časový úsek. V zásuvce je nenajdeš :-)
Rozhodně by toto zařízení stálo za podrobný výzkum.
To určitě. Kromě času budeš potřebovat:
asi kilometr měděného drátu
vzorec pro přepočet zeměpisné šířky na desetinné číslo
základní frekvenci planety země
hodně odolný kondenzátor, který se dokáže rychle nabít a vybít
nejlépe rotační jiskřiště
trafo
... a spoustu dalších věcí :-)
Jednou budu mít v důchodu co dělat :-)
:-)
Aby to nestihl někdo dříve!
Jojo.
Veškeré informace jsi našel v Teslově patentu?
:-)
Klasická anténa pro Shumannovu rezonanci by měla neskutečnou délku...
Už jsem to myslím kdysi psal. Tesla psal patenty tak, že to nefungovalo, pokud jsi k tomu nepřidal šest dalších :-).
Pro osobní auto stačí anténa kolem dvou metrů. Záleží na zeměpisné šířce, kde se pohybuješ. Pro naši "50" je to kolem třech metrů. Už to přesně nevím, musel bych to počítat znovu. Prostě zš/základní frekvence země. Výsledné číslo si převedeš na délku drátu nebo plochu. Jednotky si určíš sám. Pořád to bude "harmonické".
Není potřeba "natahovat drát" z Božího Daru na Klínovec :-)
Tesla znal základní frekvenci země? V tom případě už Shumann popsal objevené.
A na této anténě je izolovaná destička...
Spoustu používaných ale nedefinovaných věcí bylo "doobjeveno" později :-)
Nějak si tu anténu nevybavuji. Mám v hlavě jen tu "nataženou z kopce na kopec" s odbočkou asi v první pětině délky drátu.
Vím, že jsi používal nějaká spojená CD.
Na jednom drátu asi šest CD. Druhý drát byl od zemnění. To jsem si ještě nenašel to s tou harmonickou frekvencí.
Takže to dávalo malé napětí.
Max. do 5V. Dostal jsem se ale na stabilních 24V. Celé to "krachlo" na vlhkosti. Nenastudoval jsem pořádně "vakuaci" a používal drát z kabelu, který nebyl smaltovaný.
A s tou frekvencí země jsi vyčetl z dalších Teslových patentů?
Přímo o tom nebyla zmínka. Pomohla mi náhoda. Jen letmo se zmiňoval o "harmonických kmitech". Pak už jsem si jen dával jednotlivé věci dohromady :-).
Tesla byl fascinován rezonancí.
Tak to klobouk dolů, žes na to přišel.
:-)
Vzpomněl jsem si také na to, jak v jednom rozhovoru popisoval, jak se u pokusů stínil měděným plechem a přesto "dostal ránu". Přestalo to až po "vyladění" zařízení.
Další "střípek" byl nejasný popis elektromobilu, kterým údajně jezdil. To už jsem věděl o "frekvenci země" a tak popis:"asi 7 stop dlouhá anténa" mě navedl (přepočet souřadnic), že to bylo někde na úrovni Colorado Springs. Zeměpisná délka víceméně nehraje roli. Přepočítávat se musí zeměpisná šířka.
Geniální. To budu muset vyzkoušet, až se vrátím z další mise.
Geniální byl Tesla :-)
Ještě drobnost. Mezi anténou a zemí je kondenzátor. A když píšu "zem", tak je to opravdu zem. Jako bys "rozpůlil" bleskosvod a dal tam kondík :-)
Jak to asi vyřešil Tesla v tom autě, uzemnění tam jistě nebylo dobré. Jedině, že by vláčel po zemi nějaký drát či tak něco.
A anténa je pouhý smaltovaný drát definované délky?
Dohad: anténa by mohla být asi tyč. To zemnění je mi záhadou. Možná něco na disku kola, co dosahuje až na zem (měděná obruč?)
Ten popis byl hodně chaotický a neurčitý,
Mám dojem, že to popisoval nějaký jeho příbuzný, asi synovec.
Jo, někdo takový.
A v přijímači zářivé energie je anténa tedy jen kousek vertikálního drátu? To se mi zdá hodně neuvěřitelné.
Vychází to cca na 5,7 m pro Plzeň.
Na "statickou anténu" bych volil spíše plochu. První pokusy jsem ale dělal tak, že jsem sprostě navinul drát na držák od televizní antény. fungovalo to vlastně jako cívka a "sbíralo" to elektrony ze všech směrů :-)
A pak ta cédéčka...
No, buď z nich uděláš šesti metrového "hada", nebo plochu :-). Pokud budeš počítat plochu, tak klidně ignoruj tu díru uprostřed, protože "drážky".
Ideální budou nevypálená, nebudou tam mít dírky od laseru :-)
Naopak! Žádné díry. Jen dolíky, které zvětšují plochu. Je to jako rozdíl mezi dřevěným uhlím a aktivním uhlím. Stejní zrna, ale to aktivní má větší plochu.
Pravda.
:-)