Rozhovor: Peter Gaži | Vývoj Cardana je běh na dlouhou trať

Pro tento rozhovor jsme si vybrali vývojáře z týmu IOHK, který pracuje na blockchainu Cardano. Peter Gaži je jedním z předních akademiků v týmu, který denně pracuje na použitelnosti Cardana tak, aby mohl být předán komunitě. Zajímal nás také vliv pandemické situace kolem COVID-19 na jeho práci pro IOHK.

Ahoj Petere, díky za možnost si s tebou pohovořit na téma kryptoměn a zejména projektu Cardano, který je vyvíjen týmem IOHK, jehož jsi součástí. Můžeš nám ze začátku říct něco o sobě a o svém IT backgroundu? Jak jsi se dostal k práci pro IOHK a zvažoval jste dlouho tuto nabídku? Zajímal jsi se o kryptoměny již dříve?

Před prací pro IOHK jsem se věnoval akademickému výzkumu v kryptografii, jsem tedy jeden z těch, pro které "crypto" zvyklo znamenat "cryptography" a ne "cryptocurrencies". Studoval jsem teoretickou informatiku na matfyzu v Bratislavě, následoval doktorát na ETH Zürich a pak jsem pracoval jako postdoc na IST Austria ve Vídni. Zde jsem se už věnoval okrajově i teoretické práci na kryptoměnách: spolupracoval jsem na návrhu SpaceMint, což byl jeden z prvních pokusů postavit kryptoměnu na proofs of space.

IOHK je mezinárodní tým. Jakým způsobem se domlouváte na práci? Jak spolu komunikují vědci a vývojáři? Je to přeci jenom jiné, než když se jedná o společnost v Bratislavě, kde by ses s kolegy scházel každý den ve stejné kanceláři.

Každodenní komunikace v IOHK funguje kompletně online, používáme standardní nástroje: videohovory, slack, maily a podobně. Speciálně v rámci výzkumného týmu je důležité i setkávání na konferencích, a to jak s kolegy výzkumníky z firmy, tak i se zbytkem akademické komunity, které prezentujeme své výsledky a seznamujeme se zase s jejich prací – v tomto hraje osobní kontakt stále důležitou roli.

Jak moc ovlivnila tvoji práci pandemická situace kolem COVID-19?

Každodenní práce se dotkla minimálně, protože jsem i předtím pracoval z domu. Cestování na konference a setkávání s kolegy samozřejmě na čas přestaly být možné, ale byla zde patrná snaha komunity vypořádat se se vzniklou situací co nejlépe; například jedna z nejprestižnějších kryptologických konferencí Eurocrypt se před pár týdny uskutečnila v lehce pozměněné podobě kompletně online.

Ty sám jsi spoluautorem hned několika vědeckých prací vydaných IOHK, poslední z nich je Hydra: Fast Isomorphic State Channels. Kdo tyto práce iniciuje a vybírá okruh vědců, kteří se na něm budou podílet? Máš možnost si vybrat na čem chceš pracovat? V týmu několika vědců musí být revizní proces velice zdlouhavý, kolik měsíců zabrala tato konkrétní práce?

Hlavním koordinátorem výzkumu v IOHK je náš chief scientist Aggelos Kiayias, který je zároveň i profesorem na univerzitě v Edinburghu. Snažíme se pokrývat všechny oblasti výzkumu, které mohou být v budoucnu relevantní pro Cardano a jeho širší kontext, a jednotlivé týmy pro konkrétní výzkumné otázky většinou vznikají přirozeně na základě zájmu a předešlých zkušeností jednotlivých vědců. Takže je to vlastně velmi podobné výzkumné práci v univerzitním prostředí, s tím rozdílem, že předmět výzkumu by měl nějak souviset s oblastí zájmu IOHK.

Jak je těžké převést nějakou vědeckou práci do zdrojového kódu? A na druhou stranu, jak moc matematické ověřování kódu časově brzdí vaši práci?

Návrh protokolu v podobě vědeckého článku, na jakých se podílím i já je pouze prvním krokem na cestě k výslednému produktu. Všechny části tohoto procesu jsou nesmírně důležité pro výsledek; ani ten nejlepší navržen protokol nebude bezpečný, pokud se udělají chyby při implementaci, a podobně, špatně navržený protokol už žádná dobrá implementace nezachrání. Korektnosti implementace proto připisuje v IOHK velký význam, a to znamená, že to i nějaký čas trvá.

Jaký vidíš přínos v tom, že blockchainová firma zaměstnává akademiky? Myslíš si, že je publikování vědeckých prací tak, jak to dělá IOHK, je dobrou cestou pro nalezení správných řešení? Bývá oponentura takovýchto prací přínosná pro nalezení správných závěrů?

Myslím si, že v dlouhodobém horizontu je to ta jediná správná cesta. Informační bezpečnost (a speciálně kryptografie) se řídí podle "Schneierova zákona", že každý dokáže navrhnout šifru nebo protokol, které on sám nedokáže zlomit. Proto je klíčové držet se metodiky "prokazatelné bezpečnosti" a bezpečnost šifer a protokolů matematicky dokazovat, ale také získat co nejvíce zpětné vazby od jiných expertů věnujících se podobným problémům, neboť i důkazy přece mohou obsahovat chyby. Zpětnou vazbu samozřejmě možno sbírat i na blozích či Redditu, ale akademická obec již má pro tento účel vybudované mechanizmy, které většinou fungují spolehlivěji: recenze, konference a podobně.

Pro připojení k internet bankingu také nikdo nepoužívá vlastní šifru, ale TLS, které stojí na desetiletích akademického výzkumu. Podobně je to i při návrhu kryptoměn: nikdo se nepozastavuje nad tím, že hašovací funkce nebo digitální podpisy využívané u Bitcoinu jsou produktem akademického výzkumu. Nevidím důvod, proč by to při algoritmech pro hledání konsensu nebo při snahách o škálování mělo být jinak.

To samozřejmě neznamená, že vše, co vyjde z akademického prostředí je správné, ale je to nejověřenější způsob, jak posouvat naše poznání dopředu.

Můžeš nám prozradit, na jak dlouho máš podepsanou smlouvu nebo do kdy se očekává nějaký aktivní vývoj ze strany IOHK? Nebo obráceně – je nějaký deadline, od kterého se bude IOHK méně angažovat ve vývoji Cardana, třeba dokončením éry Voltaire?

Myslím si, že IOHK neplánuje polevit ve vývoji Cardana dokud to nebude hotový produkt, který je možné předat komunitě.

Chtěl bys něco vzkázat naší československé komunitě, která se o Cardano zajímá? Můžeme tě potkat na nějakém setkání v Bratislavě, Praze nebo v Brně?

Jsem velmi rád, že naše práce má v Čechách a na Slovensku své příznivce a příležitost k setkání se určitě najde, protože do Prahy a Brna jsem před pandemií zvykl cestovat poměrně často.

Děkujeme za odpovědi a přejeme tobě i celému týmu IOHK úspěšné pokračování v práci!